Samson

Úvod – mezi charismatem a charakterem

Před několika dny jsme se v některých médiích mohli dočíst o tom, že jeden z nejmocnějších lidí v zemi, šéf Sazky Hušák, se při jednání s akcionáři zhroutil. Nyní stojí jeho firma před bankrotem, nicméně chci zmínit něco jiného. Hušák prý někdy dával k dobrému, jak již na základní škole terorizoval učitele a ti se ho proto báli. Zároveň se jednalo o velmi dobrého žáka co se učení týká. Jak to skutečně bylo nevíme (pokud jsme s ním nestudovali) nicméně podobný příběh bychom mohli slyšet častěji. Tedy velmi obdarované dítě, které když vyroste, neskončí dobře.

Nedávno jsme se dočetli o smrti slavné herečky Liz Taylorové. Podívejme se na některé momenty jejího života. V době Elizabethina dospívání se o ni začala zajímat média, což se projevovalo zejména spekulacemi o zásnubách s mnoha slavnými lidmi. Prvním z nich byl Glen Davis. Skutečným prvním snoubencem byl až William Pawley ml., se kterým se Liz zasnoubila v červnu 1949. Na podzim téhož roku bylo ale zrušeno. V květnu 1950 se konala velkolepá svatba, při níž se Liz stala chotí o 5 let staršího Nicka Hiltona, dědice hotelových sítí. V lednu 1951 proběhl rozvod, majetková vyrovnání (především o svatební dary) trvala o několik měsíců déle.V únoru 1952 se Liz v Anglii provdala za anglického herce Michaela Wildinga, o 19 let staršího. V lednu 1957 se Elizabeth s Wildingem rozvedla, několik dní na to se stala ženou Mikea Todda, oba úřední akty proběhly v Mexiku. 1958 při leteckém neštěstí soukromého letadla zahynul Mike Todd. Liz se dlouho vzpamatovávala z této ztráty, hrozilo, že spáchá sebevraždu až jí pomohl Mikeův přítel a svědek ze svatby Eddie Fisher. Ten se stal Elizabethiným manželem 1959 a Liz kvůli němu konvertovala k judaismu. Při natáčení Kleopatry se potkala se ženatým Richardem Burtonem. Oba se kvůli svému vztahu rozvedli a v březnu 1964 slavili svatbu. V červnu 1974 byli Burtonovi rozvedeni, v říjnu 1975 se znovu vzali, zejména proto, že ani jeden z nich nechtěl být sám. Richard na tom nebyl zdravotně nejlépe. Tento sňatek vydržel pouze několik měsíců, Richard se znovu oženil a Lizininým dalším manželem se stal v prosinci 76 budoucí senátor John Warner. Liz se účastnila jeho volební kampaně. V listopadu 1982 se ale rozvedli. Během svého života podstoupila herečka několik odtučňovacích kúr v lázních.

            Nechci těmito dvěma příběhy dokazovat, že takto končí všichni mocní či slavní. Jen chci ukázat, že ne vždy jsou schopnosti, sláva a možnosti spojeny s tím, o co v životě jde nejvíce. Dobře toto napětí vystihuje Ježíš ve slovech co je člověku platné, když získá celý svět, ale učiní škodu své duši? Pojďme se pod touto optikou podívat na Samsona. Sd 13, 5, 24. V těchto dvou krátkých textech vidíme, že se má narodit a nakonec narodí dítě, které má požehnání od Hospodina. Z pozdějšího vyprávění víme, že je Samson vybaven nadpřirozenou silou a že se proti stane Izraelským soudcem. Dnes bychom řekli, že měl jisté „vlohy“ nebo schopnosti, které ho vynesli do čela. Je jedno zda se jedná o schopnosti manažerské, herecké nebo o sílu. Paradox schopností je v tom, že pro smysluplný a úspěšný život stačí snad na základní škole, možná na střední a občas na vysoké. Tedy v období studia. Jenže později si s nimi člověk většinou nevystačí a dříve či později ho život dostihne, pokud život nepostaví na dobrých základech. A o tomto zápase je Samsonův příběh…

Samson působí jako zázračné dítě. Izrael je v porobě Pelištejšců, Samson však v několika popsaných epizodách Pelištejce pobíjí a brzy se stává vůdcem Izraele. Pojďme se podívat na pár jeho „kousků“. Sd 14:5 I sestoupil Samson s otcem a matkou do Timnaty. Když přišli k timnatským vinicím, vyskočil náhle proti němu řvoucí mladý lev. 6 Tu se ho zmocnil duch Hospodinův, že jej holýma rukama roztrhl jako kůzle. Otci ani matce nepověděl, co udělal. Sd 14:19 Tu se ho zmocnil duch Hospodinův, sestoupil do Aškalónu a pobil tam třicet mužů. Sd 15:14 Když přišel do Lechí, Pelištejci ho přivítali válečným pokřikem. Tu se ho zmocnil duch Hospodinův a provazy na jeho pažích byly jako nitě, které sežehl oheň. Pouta mu na rukou povolila.

15 Našel čerstvou oslí čelist, popadl ji do ruky a pobil jí tisíc mužů. 16 I řekl Samson: "Oslí čelistí jsem pobil hromadu, dvě hromady, oslí čelistí jsem pobil tisíc mužů." 17 Když domluvil, odhodil čelist. To místo nazval Rámat-lechí (to je Výšina čelisti).

Co nám tyto epizody ukazují? Ponechme stranou spekulace jak lze pobít 1000 lidí oslí čelistí nebo lva holýma rukama… spíše přemýšlejme nad poselstvím příběhu. Jde o to, že člověk dostane určité dary či chcete-li schopnosti a to nejen v podobě talentů, ale třeba i v podobě partnera, dětí, víry (tedy doufám, že i to považujete za dar). Jenže tyto dary mohou zplanět – pokud o ně nepečujeme a nerozvíjíme je. Co vlastně Samsona zničilo? Obecně někdy říkáme něco ve stylu „chudák, ten měl v životě smůlu, proto tak špatně dopadl“.

(Nezřízená) sexuální touha

Jenže tento příběh ukazuje něco jiného, řekl bych něco, co je pro nás mnohem reálnější a více vypovídající. Sd 14, 1 – 3. poté je jeho žena zabita Pelištejci. Samson se za její smrt pomstí nicméně…Sd 16, 1 – 4. První problém Samsona byli ženy. Prostě se mu některá zalíbila a tak ji chtěl, což se u většiny mužů nevylučuje. Jednou to je žena z řad Pelištejců, potom prostitutka a nakonec opět Pelištejka. „Je hezká a proto s ní chci sex“. Přítomné dámy by mohli namítnout „a co její charakter?“. Odpověď je jednoduchá. Muži ho k sexu nepotřebují. Co k tomuto dodat – podobný příběh se od dob Samsonových opakoval nekonečněkrát. Silný muž - Samson podléhá křehké ženě. To, co nedokázala armáda 1000 mužů nakonec dokáže Dalila. Víme, že od něj nakonec vyzví tajemství jeho síly (vv. 16, 17 – 18), které mělo zůstat tajemstvím. V tomto příběhu vidíme zcela otevřeně jednu z největších slabin mužů, kterým není žena, ale sexuální pokušení nebo bezhlavá touha. Nejdříve Samson vstupuje do svazku se ženou, která vyznává jiné Bohy než on – dnes bychom mohli říci jiné hodnoty. Rodiče Samsona varují, jenže Samson jejich varování nedbá. Touha je silnější. Stejně je tomu při jeho vztahu s prostitutkou. Všimněme si, jak je popsán způsob jakým Dalila mámí ze Samsona jeho tajemství – (vv. 15). Dalila postupuje správně – pokud někoho mám skutečně rád, nemohu jinak, než mu otevřít svoje srdce. Jenže v toto případě to vede k selhání. Vím, že zápas s nezvládnutou sexuální touhou se týká mnohem více mužů než žen, nechci toto kázání přizpůsobovat pro muže, zároveň ale nelze toto varování z tohoto textu vyhodit. Na sexuální vykolejení „dojelo“ mnoho mužů a spolu s nimi i mnoho rodin. Nejedná se o hřích neodpustitelný, zároveň ale o hřích, který může slušně paralyzovat jak osobní duchovní život, tak celé společenství. Zároveň se jedná o oblast, o které je třeba i mezi sebou hovořit.

Chaos a ne-řád

Když vidíme Samsonův život, potom zde chybí jakýkoli směr, plán. Řekli bychom, „je to živel“. Sd 16:1 Pak se Samson odebral do Gázy. Spatřil tam ženu nevěstku a vešel k ní.

2 Obyvatelům Gázy bylo oznámeno: "Přišel sem Samson." Obcházeli kolem a číhali na něho celou noc v městské bráně. Po celou noc tiše vyčkávali. Řekli: "Až nastane jitro, zabijeme ho."

3 Ale Samson ležel jen do půlnoci. O půlnoci vstal, vysadil křídla vrat městské brány s oběma veřejemi, vytrhl je i se závorou, vložil si je na ramena a vynesl je na vrchol hory ležící směrem k Chebrónu. 4 Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delíla.

Tedy jedná živelně, z jeho života je cítit chaos nebo též ne-řád. Jednou ho ovládá  sexuální vášeň, podruhé touha po pomstě. Člověk žijící v neřádu jen těžko zvládá sebe, natož druhé. V podstatě se řídí svými pudy. Myslím, že chaos je jedním ze zásadních problémů duchovního života. Vím, že se o tomto aspektu života moc nemluví, nicméně člověk, který nemá řád je v podstatě odsouzen k neúspěchu. Toto neplatí jen o sportu či hudbě, ale i o modlitbě, čtení Písma a vlastně všech oblastí souvisejících s duchovním životem. Ne nadarmo někteří křesťané hovoří o „Duchovních disciplínách“. Když jsem o těchto věcech hovořil s některými křesťany, bylo mi řečeno, že jsem orientovaný na výkon a na vůli. Problém je, že i vůle je součástí naší osobnosti a to i tehdy, když se staneme křesťany. Bez ní to zřejmě nepůjde a dopředu se nehneme. Příklad vidíme na Samsonovi. Prostě někdy dělal do čeho se mu chtělo, „co cítil“. Kdosi řekl, že duchovní život je plný úsilí… Ne nadarmo Pavel někdy přirovnává život s Bohem k běhu. Pokud chcete svoje děti vést k Bohu, potom je třeba být disciplinovaný. Pokud ve vaší rodině vládne co se duchovní výchovy týká chaos, potom se obávám, že svému dítěti škodíte. Pokud sami prožíváte období duchovního sucha, potom se ptejme, zda jednou z příčit není chaos. V Bibli je chaos znamením Bohu nepřátelských sil, „nesličnosti a pustoty (Gn 1). Naopak – kam přichází Bůh, tam je řád. Citát: „Často trpíme vnitřní vyprahlostí a prázdnotou. /.../ Rada otce Poimena (pouštní otec) je jednoduchá: zachovávat řád. Zachovávání řádu je v naší moci. Pokud dáme řád našemu vnějšímu životu, bude mít vliv i na naši duši.“ Pochopitelně řád není všelék, ale může to být významný lék.

Charisma, hodnoty a když Bůh odstoupí

Život Samsona byl postavený ne na hodnotách, ale na jeho charismatu a schopnostech. V podstatě vše se mu dlouhou dobu dařilo – až do chvíle, kdy musel ovládnout věci jako sexuální vášeň, pomstychtivost a další oblasti. Na ovládnutí těchto oblastí vám naše talenty a schopnosti nestačí. Když dnes někteří budou přinášet děti k požehnání, potom je třeba pamatovat na to, že asi své děti dokážete zabezpečit materiálně. Jenže ten těžší úkol je předat jim hodnoty. K tomu je třeba nejen hodnoty vyznávat, ale i žít. Zde je zápas mnohých rodičů – v podstatě buď nemají co předat, nebo by i rádi předali, ale nedokážou to. Třeba proto, že v jejich rodině vládně chaos, nedostatek času, ale i z mnohých dalších důvodů. Jenže toto se pochopitelně týká nás všech – konkrétně na čem stojí náš život.

Přesto co jsme četli, vidíme, že si PB Samsona používal. Křesťanství není pro super – duchovní lidi, ale pro omilostněné hříšníky, tedy i pro Samsony. Bůh mu dlouhou dobu žehná a i přes jeho „kiksy“ s ním je. Nicméně nakonec Dalila z něj vymámí tajemství jeho síly.

Sd 16:20 Křikla: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a pomyslil si: "Dostanu se z toho jako dosud vždycky a pouta setřesu." Nevěděl, že Hospodin od něho odstoupil. 21 Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetězem. Ve vězení musel mlít.

Zde stojí zvláštní věta „nevěděl, že Hospodin od něj odstoupil“. Samson vlastně dělá to samé, co dělal vždy. Když na něj někdo zaútočí, použije svoji sílu a díky ní své nepřátele porazí. Stejné to může být ve službě Bohu. Určité metody se lze naučit a vlastně je pouze opakovat stále dokola. Člověk si je jistější a jistější. Už ví jak a co dělat, co funguje a co nefunguje. Jenže naše otázka je mj. i to, zda v tom, co konáme je Hospodin. Zda ho do svých rozhodování vpouštíme, zda je pro nás autoritou, nebo pouhým „potvrzovačem“ toho, co zvládneme i bez něj. Zde si uvědomujeme, že můžeme dělat co chceme, ale pokud se k našemu snažení PB nepřizná, obávám se, že bude marné. Slovy Žalmu, „nestaví-li Hospodin dům, marně se namáhají stavitelé“. Najednou člověk může dřít, snažit se, vynakládat litry potu, ale bez požehnání. Toto si uvědomuji jak ve výchově, tak ve službě. Nemáme to ve svých rukou a proto bych se nerad dočkal vyznání „nevěděl, že Hospodin od něj odstoupil“.

Závěr: Samson měl skvělé předpoklady do života, které dokázal neskutečně promarnit. Konkrétně se tak stalo díky neovládané sexuální touze, pudovému životu a tomu, že v určitý moment už nemohl použít metody, které kdysi fungovaly. Proč? Protože od něj Hospodin odstoupil. Samson se tímto stává určitým mementem i do našich dnů, protože když čteme jeho příběh tak vidíme, že jediné co se změnilo je doba. Člověk a tedy i my zajisté ne…