Sexualita

 

 

Píseň Písní 8:6 Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky.

 

Úvod

„Metafyzika pohlavní lásky“ (A. Schopenauer)  – příroda nás obelhala. Sotva vstoupíme do manželství tak zjistíme, že jsme udělali chybu. S výchovou, láskou ale i sexualitou spojena řada bolesti. Kdybychom to věděli, nebrali bychom se. Jenže počáteční erotické omámení tuto realitu zastřelo. Pak už je pozdě. Na této analýze děsivé, jak je pravdivá – pokud člověk není nic víc než tělo.

Pokud budeme v Bibli hledat výraz sex, potom nám vyhledavač nic neukáže. Přesto se o sexualitě v Písmu píše a to pro někoho překvapivě více, než by čekal. Dva extrémy – krása Píseň Písní a absolutní zkáza – např. David.

 

Sexualita v Genesis a Písni Písní

Popis Adama a Evy v ráji: Byli nazí, tedy sexualita cosi přirozeného. Potom porušili tabu – zjistili, že jsou nazí. Přichází stud, pohlavnost se stává něčím dvojznačným. Na jednu stranu biblický pohled pozitivní, zároveň ale potřebujeme něco skrývat, se svojí pohlavností jako bychom si nevěděli rady. Při vyhnání z ráje – prokletí – rození dětí bude bolet, a budeš dychti po muži a on po tobě bude vládnout. Gen 3:16 Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout." Je to velmi zvláštní paradox – dychtit po někom, do nade mnou vládne. Normální je takovémuto člověku se vyhnout. Toto se přenáší i do sexuality. Lidským hříchem je tedy sexualita ohrožena. Je provázena mnohými špatnými věcmi od zneužití, po posměch, degradaci člověka, oddělení tělesné a duchovní stránky člověka. Sexualita ano, ale je provázena mnoha nebezpečími.

Píseň Písní - se nedá vnímat jinak než milostná poezie. Před tělesností se neskovává. Když máte během četby této knihy pocit, že erotika je jen krása, přichází zvláštní verš PP 8:6 Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Tedy jinak řečeno, pozor – erotika velká síla – může to ale i zabýt. Erotická láska silná a zahrávat si s ní je ošemetné. Sex, erotika  – jako dobrý, zároveň jako smrtící oblast. Tedy pokud se vymkne ne kontrole, ale Božím řádům. Když se podíváme na knihu PP potom mnoho narážek na smyslové požitky, zároveň ale na vztah, v jehož kontextu se sexualita odehrává. V jiné mudroslovné knize je obraz chlapce, který jde za vdanou ženou a je o něm řečeno, že jde jako „vůl na porážku“. Jedná se zde o mimomanželský sex, tzv. „lehký sex“, čímž se ale sexualita míjí svým smyslem.

 

Několik konkrétních oblastí

 

Odlišnost sexuality

Nebudu vykládat odlišnosti m. a ž. sexuality – toto kázání, ne přednáška. Nicméně v mnoha ohledech je sexualita m. a ž. zásadně jiná. (Hezky to vyjadřuje PP - Ona – chce slyšet

Hlas mého milého – žena potřebuje více slyšet, než vidět.  On - Dopřej mi zahlédnout tvou tvář – muž touží po krásné ženě (zachránit princeznu). Kdosi m. a ž. sexualitu shrnuls jistou nadsázkou do věty „když muž skončil, žena ještě ani nezačala“. Nicméně zde kořen leckterých problémů. Př: Otec rodiny – mačo, je uspokojen a tedy vše je v pořádku. Pokud je žena dostatečně submisivní a – ironicky řečeno, správná křesťanka, je šťastná, protože chlap šťastný a navíc se má muži poddat. Jenže tím si sama sobě něco nalhává. Jiný pohled potom je, že se cítí ponížena a využitá. Jenže protože se o těchto věcech nemluví snadno, mlčí. Navíc muž nepotřebuje pro prožívání sexuality tolik vztah. Nebo je to žena, která prostě muži dlouhodobě odpírá sex, protože má menší potřebu, navíc je unavená s dětí, práce atd. Muž se stydí o tomto komunikovat, protože není nic víc ponižujícího, než se o sex doprošovat.

Právě tato jinakost je kletbou ale i výzvou, možností. Jak ji překonat? V obecnějším slova smyslu láskou. Jenže to moc neříká. Základním předpokladem lásky, je schopnost dávat. Jinými slovy mám tě rád nejen ve chvíli, kdy je nám spolu dobře, ale i v okamžicích, kdy jsi slabý, nervózní a kdy s tebou není řeč. Jde o to, že pokud je člověk přijímán jen v určitých situacích, kdy si to jakoby zaslouží, potom je spíše nástrojem určeným k tomu, aby uspokojoval moje potřeby. Pokud s tento postoj přenese do sexuality, potom se jedná o postoj velmi zraňující a ponižující. Láska se tedy primárně ptá jak mohu druhého obdarovat a ne co z něj mohu dostat. M. Quist hovoří o tom, že nejvíce miluje ten, kdo nejvíce daruje. Zároveň to ale znamená i nechat se obdarovávat, což někdy bývá těžší, protože to znamená přiznat svoji chudobu.

Písmo nám dává jisté vodítko v 1 Kor. 7:2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.

3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.

4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.

5 Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.

6 To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz.

Tento text možný aplikace jen v kontextu lásky…

 

Věrnost a možné problémy

Abych mohl užívat sexuality v kontextu manželství, potom  je zde jeden předpoklad a tím je věrnost (viz. texty v PP Ona pro něj Jsem kvítek šáronský (Sáron – rovina)…drobné kvítky proslulé svoji krásou, stačilo ale aby pár dní nezapršelo nebo aby vál východní vítr a bylo po kvítkách.  Lilie mezi trním...jedinečnost On pro ní Jabloň mezi lesními stromy…jedinečnost.)

Nemyslím si, že se jedná pouze o věrnost tělesnou, ale i o emocionální. Nepřítelem sexuality tedy může být i snění, pornografie, flirt, chat s druhým pohlavím atd. Nechci moralizovat – jen hovořit o tom, jak prožívat sexualitu v kontextu Božího řádu. Problém všech těchto oblastí v tom, že jsou snadno dostupné a vypadají jako rychlá a snadná řešení. Hovoří se zde nejen o sexu, ale i o jiných tělesných ventilech, které ale člověka vedou do bludného kruhu.

Některé problémy v sex. oblasti:

Minulost. Jednak potřeba toto řešit s někým dalším. Jednak logicky strach… opět budu využitý. Opět dojde ke zranění. Budu pošpiněný. Cesta – Kristova láska dávající nový rozměr i sebehodnocení. Jsem… čistá, čistý.

Komunikace. Problém s konstantním stresem, přetížeností, nárokem na život a zněj plynoucím výbuchům hněvu, frustraci atd. Když se podíváte na již zmiňovanou PP potom vše, jen ne stres. V kontextu stresu lze jen těžko lze hovořit o sexu… Navíc těžko mít sex s arogantním mužem, manipulativní a věčně nespokojenou manželkou.

 

Domnívám se, že naše sexualita je určitým odrazem naší duše. Pokud problémy, potom je třeba někoho přizvat k tomu, aby mě v této oblasti doprovázel.

 

O samotě...

Nemyslím samotu někde v přírodě nebo i v městě. Myslím tím skutečnost, když bych  chtěl s někým chodit, když cítím potřebu s někým sdílet své nejniternější potřeby, sny, přání a ono není s kým. Při některých pastoračních rozhovorech jsem se s touto skutečností setkal

a přiznám se, že se mi těžko odpovídalo. V duchu jsem se ptal Boha, proč nic nedělá, proč stvořil člověka s touhou po druhém pohlaví a potom když člověk uvěří má někdy jakoby smůlu. Musí totiž čekat až se objeví partner, který ale musí být věřící - což je dost silná selekce. Ještě více mne pak bolí narážky na lidi, kteří jsou svobodní, nesmyslné rádobyteologické úvahy typu, “že člověk, pokud není v manželství, je jen poloviční” (člověk je úplná bytost i bez toho, aby se vdal či oženil). Navíc podobné řeči působí jako sůl do otevřených ran a v mnohých lidech vypůsobují pocity studu a nejistoty. Žel místo abychom dokázali ocenit, že mnoho z těch, kteří jsou zatím svobodní, protože chtějí dostát Božímu slovu, nevzít si nevěřícího partnera a čekat, máme na jazyku jak uvedené, tak i jiné poznámky či narážky, popřípadě jakýsi pseudosoucit.

Rád bych v této souvislosti uvedl jedno přirovnání z knihy Sexuální chaos od T. Stafforda. Zkuste si představit jak blahosklonně promlouvají k Ježíši jakožto svobodnému člověku: “Pročpak jste se nikdy neoženil?” ptají se ho. “Vypadáte jako moc milý člověk. Mám v Betsaidě sestřenici, se kterou byste se určitě měl seznámit.”

Popis takovéto scény působí mírně řečeno ironicky, nicméně otázka zní, zda se podobně někdy nechováme i my. Podívejme se na úplně jiný přístup. Zjevení Janovo 14:4 To jsou ti, kdo neporušili svou čistotu se ženami a zůstali panici. Ti následují Beránka, kamkoli jde. Ti jako první z lidstva byli vykoupeni Bohu a Beránkovi.

Tento text ukazuje na ty, kdo zůstali sami. Nerozumím tomuto textu plně, ale celibát je v Bibli ceněn. Tím není řečeno že je to jednoduché. Zároveň být sám má svoje specifika a výzvy. Nejhorší potom je, pokud se člověk začne litovat. Ap. Pavel o svém stavu hovoří jako o možnosti sloužit PB. Více, než kdybych byl v manželství. (Zároveň ale manželství není výmluva se ze života pro Boží věci stáhnout.) Myslím, že i skrze službu druhým lze samotu překovávat.