Rut, Boaz a láska

Rút 3:1 Potom jí její tchyně Noemi řekla: "Neměla bych ti, má dcero, vyhledat odpočinutí, aby ti bylo dobře? 2 Hleď, což není Bóaz, s jehož děvečkami jsi byla, náš příbuzný? Právě dnes v noci bude na humně převívat ječmen. 3 Umyj se, potři se mastí, přehoď si plášť a sejdi na humno. Nedej se však tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. 4 Až si lehne a ty zjistíš, kde leží, půjdeš, odkryješ mu plášť v nohách a lehneš si tam. On ti pak poví, co máš učinit." 5 Odpověděla jí: "Vykonám všechno, co mi říkáš." 6 Sešla na humno a udělala všechno, jak jí tchyně přikázala. 7 Bóaz se najedl, napil a byl dobré mysli. Pak si šel lehnout na kraj hromady obilí. Ona se přikradla, odkryla mu plášť v nohách a lehla si. 8 O půlnoci se ten muž vyděsil, trhl sebou a vidí - v nohách mu leží žena. 9 Otázal se: "Kdo jsi?" Odpověděla: "Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři nad svou služebnicí křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce." 10 Nato jí řekl: "Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. 11 Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá. 12 Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já. 13 Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána." 14 Tak spala u jeho nohou až do rána. Ale vstala dříve, než by kdo mohl poznat druhého, protože Bóaz řekl: "Jen ať se nikdo nedoví, že přišla na humno žena." 15 A dodal: "Podej mi loktuši, co máš na sobě, a nastav ji." Když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene a vložil na ni. Pak odešel do města 16 a ona odešla k tchyni. Ta se otázala: "S jakou přicházíš, má dcero?" I vyprávěla jí všechno, jak s ní ten muž jednal. 17 A dodala: "Těchto šest měr ječmene mi dal on. Řekl totiž: Nesmíš přijít ke své tchyni s prázdnou."

Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“

Asi bychom se všichni shodli na tom, že naprosto zásadní oblastí života jsou vztahy. Sice to tak někdy v našem životě nevypadá, protože se ženeme za vším možným a na vztahy s nejbližšími nezbývá moc času, ale stejně se na tomto nakonec shodneme. Dále se shodneme, že nejbližší vztah je vztah manželství, což v sobě nese jak krásu, tak jistá nebezpečí. Chtěl bych na tomto krátkém příběhu ukázat jak na bohatost vztahů, tak i na vztah mezi mužem a ženou. Nahlédneme do vztahu tchýně snacha a do vztahu budoucích manželů. Uvidíme Noemi, která hledá dobro pro svoji snachu Rut, pak Rut, která hledá dobro pro svoji tchýni Noemi a pak Boaza, který hledá dobro pro svoji nevěstu Rut.

Celý příběh začíná tím, že Noemi se svým mužem a dvěma syny odchází s Izraele do pohanského Moabu kvůli hladu. Tam se její synové ožení s Moabkami, a Noemi poté ovdoví. Později jí zemřou i synové a tak zůstane se svýma dvěma snachama. Pak se dozví, že v Izraeli pominulo období neúrody a tedy že není hlad a tak se rozhodne vrátit. Její snachy jdou s ní ale ona je vyzve ať zůstanu v Moabu a vdají se. Rut jedna ze snachu neuposlechne, a rozhodne se zůstat s ní s tím, že řekne, že Bůh Noemi se stal i jejím Bohem. Tedy jinak řečeno, uvěří v Hospodina. Stále je ale v očích Izraele cizinka, proto i když je úroda, pouze paběrkuje. Zároveň se setká se vzdáleným příbuzným Boazem, který jí nechá pracovat na svém poli. Důvodem je, že se dozvěděl, jak se zachovala k Noemi a jejího přístupu si velmi cení. Z toho pak vznikne láska a Boaz si nakonec Rut vezme.

Náš text začíná slovy Noemi: Neměla bych ti, má dcero, vyhledat odpočinutí, aby ti bylo dobře? Dobro v to to případě znamenalo, abys našla svůj příbytek u muže, tedy aby ses vdala. Předchozí kapitola končí slovy, že Rut bydlela u své tchýně, jenže Noemi přemýšlí s Rut bude, až Noemi umře, zvláště když pak Rut zůstane sama? Vidíme, že Noemi se nezabývá sama sebou, ale Rut. Proto je v této krátké větě mnohem více než jen přání. Skrývá se zde největší tajemství všech vztahů. Je to touha, aby se ten druhý měl dobře. Pavel toto později shrne do slov „láska nehledá svůj prospěch“. A. Exupery to vyjadřuje podobně: Nepleť si lásku s vlastnickým šílením; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť z lásky, na rozdíl od obecného mínění, trápení nepochází. Trápení plyne jen z pudu vlastnictví, který je opakem lásky.

Noemi si všimne, že Boáz projevoval Rút svoji přízeň a vidí v tom projev Boží přízně a tak radí Rút, že má vyhledat příležitost jak se s Boázem setkat. Když text čteme, na první pohled to působí jako instrukce k tomu, jak Boáza svést. Ano, Rút je vystavena riziku, že se chová jako ta, která prostě chce Boáza svést. Má se namazat vonnou mastí, má jít k němu na humna…

V tehdejší kultuře a nejen v té, iniciativní měl být muž. To, co dělá Rut je risk nebo krok víry? Anebo se to nevylučuje? Rut jde spát k Boazovi na humno, ale rozuzlení nastává vv 9, kde Rut řekne: Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři nad svou služebnicí křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce. Když se v tehdejších dobách rozhodl muž vstoupit do manželství, pak na znamení přes ženu přehodil plášť. Tedy Rut zde žádá, aby si jí vzal za ženu. Jenže v hebrejském originále je skryta slovní hříčka. Stejné slovo, které je zde použité pro cíp pláště, je jinde použito pro Boží křídla. Rut zde jakoby říká, rozprostři svoje křídla nad svojí služebnicí, protože jsi můj vykupitel.

V celé knize Rut vidíme, že tato žena nacházela ochranu pod Božími křídly, zároveň zde jakoby říká, Boazi, ty se staň Božími křídly pro mě. Boaz reaguje Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá. Co vlastně přesvědčilo Boáze o motivech Rút? Jak jí vnímal? Skrze dvě oblasti. Jednak znal její skvělou pověst a jednak skrze to, že nechodila za mládenci „ani nuznými ani bohatými“.

Kde se vzala její dobrá pověst? Boaz o ní mluvil již dříve ve slovech "jsem dobře zpraven o všem, co jsi po smrti svého muže učinila pro svou tchyni, že jsi opustila otce a matku i rodnou zemi a odešla jsi k lidu, který jsi dříve neznala. Nechť ti Hospodin odplatí za tvůj skutek. Ať tě bohatě odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla ukrýt!"

Rut prožila těžkou zkušenost, když po deseti měsících ovdověla. Běžné by bylo, vyvinout maximální úsilí někoho dalšího najít což by znamenalo, „chodit za mládenci“. Jenže ona si najde jiné životní poslání a tím je starost o svojí starou osamělou tchýni. Pokud o Noemi platí, že bez Rut by to měla těžší, pak o Rut platí, že bez Noemi by to měla lehčí. Jenže Rut obětuje svojí budoucnost a hledá štěstí druhého. Nechci z toho dělat závěry, jak má vypadat vztah dcery a tchýně, jen chci vypíchnout důležitý rozměr, který je klíčový pro vztah obecně a to je snaha druhému pomoci, obětovat se. Sílu k tomuto kroku Rut našla, protože utekla pod Boží křídla a proto může pomoci té, kterému se jeho vlastní křídla polámali. Zároveň zde vidíme, že být svobodným neznamená vzdát se lásky a být odsouzený k životu bez lásky. Zároveň láska, kterou vidíme je základem i pro lásku v manželství.

Podívejme se na reakci Boaze. Ten nepovažuje Rut krok za divný, naopak reaguje slovy, ať ti požehná Hospodin. Boaz zřejmě pochopil, že ta, která v sobě odráží něco z Božího charakteru, která se tak mimořádně starala o svoji tchyni, o které si ví, že je žena skvělá, se s ním nejde vyspat, nejde ho svést. To, co udělá Boaz navíc svědčí o jeho charakteru. V noci na ním přišla mladá vdova, která žádá o manželství. Boaz se mohl pokusit mít s ní sex. Ale neudělá to. Naopak řekne: Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já.

Boaz byl vzdálený příbuzný, ale jen vzdáleně, tedy mohl si Rut vzít, zároveň ale zde je ještě jiný vzdálený příbuzný, s tzv. výkupním právem. Boaz vlastně říká, rád si tě vezmu, ale nechci obcházet Boží zákony, protože respektuji Pána Boha, což je jedna z důležitých kvalifikací pro manželství. Proto Boaz ve víře čeká. Chce si Rut vzít, ale nechce Bohu pomáhat.

Celý tento příběh nám stále dokola ukazuje na několik oblastí, které jsou pro lásku klíčové. Ukážu na tři oblasti:

Vidíme zde lásku, která se obětuje. Toto jsme o lásce slyšeli mnohokrát, ale horší je to žít. Jsme obklopeni myšlenkou, že nejdůležitější je hodnota života, že od života je třeba především brát. Že mám nárok na svůj klid, profesní růst, na to užít si. Ano, to vše je jistě dobré a křesťanství není synonymem pro sebepoškozování. Zároveň láska vždy znamená v něčem si život zkomplikovat, v něčem si ho jakoby znekvalitnit ve prospěch druhého anebo z lásky k druhému. Platí zde, že semeno musí zemřít, aby vydalo ovoce. A to platí jak v manželství, tak ve vztazích obecně.

Rut jedná nestandartně. Když ale vidíme její postoje, život, pověst, je jasné, že nešlo o snahu Boaze svést, jít po jeho sexuálních pudech. Plyne to i ze zmiňované slovní hříčky, kde je prosba zakryj mě svými křídly. Toto není návod na svádění, ale na to, aby člověk dokázal někdy ve vztahu udělat něco, co jde za očekávání. Za komfortní zónu.

Do příběhu Noemi, Rut a Boáze stále dokola proskakuje Boží příběh. Ano, jedná se o jiné kulisy, o jinou společnost, ale principy jsou stejné. Boaz nechce porušovat Boží zákony, nevyužije svého postavení i ve chvíli, když to vypadá, že kdyby si dělal, co chce, tak si tím pomůže. Jenže on nechce jít touto cestou. Stejně tak činí obě dvě ženy. Později se Rut vdá, ale pro nás je důležité, že Bůh žehná tam, kde se ho lidé ptají, kde ho následují a to i ve chvílích, kdy se to jakoby nevyplatí.  Ruth chce, aby se nad jejím vztahem rozprostřela Boží křídla, aby její muž byl tím, kdo odráží Boha. Zároveň sama je tou, která Boha ctí skrze svoji věrnost, oběť a trpělivost. Pochopitelně toto bychom podepsali i my, i my chceme, aby nad našimi vztahy Bůh rozestřel svoje pomyslná křídla, ale je třeba toto očekávat i ve chvílích, kdy se naše a jeho vůle kříží.

Přál bych nám všem, ať už jsme nebo nejsme v manželství, aby naše vztahy odrážely Boží charakter, abychom se nebáli oběti i věrnosti a abychom se pro vztah nebáli dělat někdy i nestandartní rozhodnutí. Zároveň abychom neobcházeli Boží zákony a i ve vztazích se ptali na Boží vůli…