Nehemiáš 3 - 4
Pro zopakování – Judejci pod vedení Nehemiáše odchází do Jeruzaléma obnovit ruiny Jeruzaléma a chrámu. Z počátku jde všechno velmi dobře, dostávají povolení k odchodu od krále a spolu s povolením i doporučující listiny. Cesta je otevřená, Nehemiáš pro svoji resp. Boží vizi získává i značný počet pomocníků a společně odchází stavět Jeruzalém. Třetí kapitola je podrobným popisem jmen a toho, kde kdo pracoval. Vidíme, že se do budování hradeb zapojili nejrůznější profese – mastičkář, velekněz, nevolník, kněží, zlatník atd. a že se nikdo nevymlouval, „že k tomu není obdarovaný“. Někdy jsou věci, kdy není až tak třeba zkoumat svoje obdarování – potřebná je ochota a touha. Vv. 3, 38 čteme, kde lid bral energii – „lid byl srdcem při práci“. Tento princip platí nejen při aktivitách, které se týkají Božích věcí, ale pochopitelně platí i zde. Jde o to, že se jen těžko slouží, když u toho člověk nemá srdce. Když sloužím jen z pocitu že musím nebo dokonce z pocitu viny. V 1 Tim 1, 12 čteme, že Pavel „děkuje Pánu, který ho uznal za spolehlivého a určil ke své službě“. Postoj zde je, že já nemusím sloužil, ale já mohu složit, já chci sloužit. Jinými slovy služba Bohu je především výsada. To, jak moc lid měl při práci srdce a jak moc to bylo důležité, se ukázalo při stoupajících útocích a nepříjemnostech. Mám na mysli to, že na rozdíl třeba od Izraelských, zde nečteme nářky „proč jsme nezůstali doma“, ale naopak vidíme touhu dílo dokončit. Nevidíme podmínky, které klade Nehemiáš PB, ale oddanost a ochotu, ať jedná PB. Obávám se, že pokud v naší službě nebude srdce, potom nastane efekt jako když auto jede bez oleje – dříve či později se zadřeme.
Na konci třetí a ve čtvrté kapitola jsme svědky rostoucího napětí a konfliktů. Jaký je zde důvod konfliktu? Poslušnost PB. Toto je důležitý moment. Konflikty mít budeme, ale otázka zní proč? Ptám se sám sebe ale i vás, kdy jste měli naposledy konflikt díky věrnosti PB. Díky tomu, že jsme zůstali věrní principům Božího království z kterých jsme odmítli slevit. Dnešní unavený postmoderní křesťan se svým mottem „hlavně nebýt fanatik“ jistě mít konflikty kvůli své víře mít nebude. Proč? Protože se s vírou schoval za zdi kostela. Při psaní tohoto kázání jsem si musel klást otázku – co tě stojí tvoje víra? Nestává se milost, kterou přijímáš milostí lacinou? Dokážeš jít díky svým křesťanským hodnotám s kůží na trh? Zde si znovu musíme připomenout, že křesťanství neroste z přebytku, ale z oběti. Nedávno jsem dostal dopis, kde mj. byl povzdech, že jako sbor neslovujeme zdejší komunitu. Je to smutná skutečnost a je otázkou co s tím, nicméně zde byl i návrh – zaplaťme další dva lidi na plný úvazek, kteří se budou místní komunitě věnovat. Zajímavá a smutná dedukce – prostě něco nefunguje jak by mělo, zaplaťme si lidi, kteří to udělají. Postrádal jsem zde ještě jeden rozměr – co my, tedy ti, kdo chodí do tohoto konkrétního společenství? Možná důvodem stavu, který byl popsán ve zmíněném dopise není to, že jsme si nenajali další misionáře nebo kazatele ale to, že zde sedí tzv. anonymní křesťané – tedy skupina, která sice věří, ale nechce si komplikovat díky víře život. A tak o víře raději mlčí. Prosím, abyste to brali tak, že tato slova káži především sám sobě.
Naštěstí ale Nehemiáš a jeho přátelé si svojí vírou život komplikovat nechali. Pojďme se nyní podívat na několik způsobů jak se je jejich nepřátelé snaží zlikvidovat a vůbec to, jak vypadá konflikt. Vv. 3, 34 čteme otevřený výsměch – kdo si myslíte že jste, abyste to co děláte dodělali. Otevřeně řečeno když vidíme soupis profesí, které budovali stavbu, tak nás napadá to samé…V tomto případě nepřátelé Judejců používají logická klam - což je tvrzení, které porušuje zásady logické argumentace. Konkrétně zde vidíme argument „ad hominem“ – tedy argument kladivem, který je špatný v tom, že místo argumentace hodnotí jejího předkladatele či nositele. Jedná se o jeden z nejčastěji používaných špatných argumentů, kdy místo argumentace zesměšníme či zlehčíme oponenta. V naší mluvě to vypadá tak, že řekneme – podívej se na sebe a pak něco říkej. Zde čteme argument – jste ubožáci a tak to nedoděláte. Zde platí, že při rozhovoru ale ani při diskusi bychom nikdy neměli útočit na člověka – především bychom se měli přít s jeho názory nebo i jeho skutky ale ne srážet dotyčného jako osobu.
Druhý argument vychází z vlastních řad – jedná se o tzv. „unáhlené zobecnění“. Konkrétně to znamená usuzování na vlastnosti celku na základě příliš malého vzorku. Určitě v Jeruzalémě byli lidé, kteří byli unaveni, určitě tam stále byli sutiny, ale na druhou stranu jsme pár veršů před tímto četli, že hradby byly již z poloviny dostavěny a že lid byl srdcem při práci. Myslím, že i tento druhý argument někdy používáme – nikdo už nemůže, všem to tady leze na nervy, dnešní malé děti jsou hrozně nevychované, církev je hamižná, všichni si to tady myslí atd. Jedná se o argument často útočící na city který je nebezpečný ve svém zobecňování.
Třetí argument je popsán vv. 4, 3 – tzv. argument strašák (straw man) – jeho pointa je jednoduchá – rozcupovat protivníka na cucky. Pochopitelně ne fyzicky, ale argumentačně. Prostě vyberu nějaké slabé místo a protivníka zničím. Př.: Zastánci potratů tvrdí, že jít na potrat je levnější, než koupit vybavení pro dítě. Proto schvalují potrat.
Křesťané tvrdí, že jim jejich víra pomáhá unést těžké životní situace. Proto jsou slaboši, protože tyto situace neunesou sami.
V našem textu se nejednalo o argumenty ale fyzickou konfrontaci – prostě tam vnikneme a zničíme je. Což je další „argument“ – nech toho nebo naopak udělej to, nebo tě zbiji.
To co jsem chtěl ukázat je, že N. a spol. byli vystaveni velkému tlaku i manipulaci. Zároveň i to, že podobných manipulativních způsobů se můžeme dopouštět i my jen proto, abychom dosáhli svých cílů. Problém může být, že cíle dosáhneme, „pouze“ se mineme s Boží vůlí v našem životě. Podívejme se na závěr jak v tom obstál Nehemiáš.
V 4, 3 – modlili jsme se a strážili. Dobře to připomíná ono známe „ora et labora“ – modli se a pracuj. V NZ se na několika místech hovoří o bdělosti: Buďte bdělí, váš protivník ďábel obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. 1 P 5, 8, Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře. 1 Kor 16, 13, na jiném místě čteme, že ďábel přichází v rouše beránčím atd. Nevím, zda skutečně na existenci ďábla věříme. Pochopitelně teoreticky ano, ale já nemám na mysli čemu věříme teoreticky. Představte si, že bychom věřili, že existuje bytost, která má velikou moc, která se o nás uchází a která nás nenávidí. Která se uchází nejen o nás, ale i o naše blízké, děti atd. A nejen to – zároveň bytost, která je vždy připravena nás zničit a které se to v případě mnoha lidí ale i sborů podařilo. Možná, že bychom více pochopili, co to znamená být na stráži, být bdělí. Nehemiáš vnímá, že pokud má dostavět hradby, musí část lidí „obětovat“ na stráž. Obětovat proto, že tito lidé nestaví, nepracují, jen vyhlíží, stojí, pozorují. Asi víte, kam mířím – bez tohoto prvku se naše služba stává velmi zranitelná. Stejně tak ale i náš život. Mám na mysli naší stráž – tedy to, že před silami zla neobstojíme jinak, než když budeme na stráži – tedy připraveni nenechat sebe ani své blízké, aby byli vyrváni zlým. Zlým, který pracuje mj. i skrze nejrůznější manipulativní a zastrašovací způsoby o kterých jsem již hovořil. Všechno co se kolem Judejců dělo vlastně mělo vést k jedinému cíli – ke strachu a k zastrašení. Boží lid, který se bojí ztrácí slanost, ztrácí schopnost naplnit svoje poslání. Zřejmě i hřích se rodí ze strachu. Je mnoho strachů, které nás obklopují a asi neexistuje člověk, který by se něčeho nebál. Proto klíčové slovo N. je nebojte se a pamatujte – z těchto dvou imperativů vyplývá výzva: bojujte, ale ne především za sebe, ale za druhé. Vv 4, 8. V celé knize N. vidíme pracovitého člověka, který se často modlí – je v těsné blízkosti Boha a to mu dává sílu k překonání strachu. Tímto nakazil i svoje okolí. Zároveň pokud jen absence strachu, tak to vede v egocentrismu. Proto je zde ono pamatujte na Hospodina. Vaše odvaha neplyne z vybuzení vnitřní energie ale z toho, že na vaší straně je Hospodin.
Na úplný závěr bych chtěl poukázat na v 4, 15 – čteme zde slovo o mužích stejně tak vv 8 – bojujte za svoje ženy a děti. Vidíme zde obraz muže chránícího ne destruujícího, kterému se raději člověk vyhne. Muže, který se obětuje a který stojí na stráži. R. Rohr – str. 151
To co jsem četl není nic proti ženám. Jediné co jsem chtěl povědět a k čemu bych se chtě ještě vrátit je co je vlastně role muže a kdo muž je. V obnovující se Jeruzalémě muž N. svoji roli slnil i jako boží člověk i jako muž…